Revize plynových zařízení

Každý provozovatel odběrného plynového zařízení (spotřebič, plynový kotel atp.) je povinen provádět revize a kontroly plynových zařízení. Tuto povinnost mu určuje zákon a tímto nese odpovědnost za škody způsobené provozem plynového zařízení. Provádění revizí a kontrol, včetně všech náležitostí o zpracování patřičných protokolů řeší vyhláška č. 85/ 1978 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.

Požadavky na provádění kontrol plynového zařízení

Kontrola plynového zařízení se provádí ve lhůtě 1x za rok. Obsahem této kontroly je ověření přístupu k hlavnímu uzávěru plynu, plynoměru a všem armaturám, přezkoušení ovladatelnosti armatur, kontrola správnosti orientačních a označovacích tabulek. Kontroly plynových zařízení definuje §3 vyhlášky č. 85/ 1978 Sb. Pokud připadá provozní revize na rok provedení kontroly plynových zařízení, tak tato revize nahrazuje kontrolu plynových zařízení.

Kontroly provádí pracovník pověřený provozovatelem plynového zařízení, který je proškolen k obsluze zařízení, ovládá bezpečnostní předpisy a požární řád. Výsledky kontroly jsou zapsány do provozního deníku s identifikačními údaji provádějícího pracovníka, data a rozsahu kontroly, případně zjištěné závady a návrhy na jejich odstranění.

Revize plynových zařízení - výchozí a provozní

Výchozí revize je určena podle §6 vyhlášky č. 85/ 1978 Sb. a musí být provedena na každém plynovém zařízení před uvedením do jeho provozu. Tuto revizi zajišťuje dodavatelská organizace a zpravidla bývá součástí dodávky plynového zařízení. Ve lhůtě 1x za 3 roky se provádí provozní revize, která zajišťuje přezkoušení těsnosti spojů v plynovodní soustavě a připojených zařízení (s ohledem na stávající stav plynových rozvodů, který je proveden klasickými šroubovými spoji, kde jako těsnění je použito konopí s fermeží, dochází k vysychání těsnícího materiálů vlivem působení zemního plynu a následnému úniku plynu do okolí). Vyhláška č. 85/ 1978 Sb. nám předepisuje vykonávat provozní revize dle lhůty uvedené v článku III. technického předpisu ČSN 38 6405 - PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ Zásady provozu.

Vyhláška dále určuje další případy, kdy je nutné provést provozní revizi:

zařízení je více jak 6 měsíců mimo provoz,
po ukončení zkušebního provozu,
je provedena generální oprava, nebo zásah, který má celkový vliv na bezpečnost a spolehlivost zařízení,
po nucené odstávce z provozu z důvodu provozní nehody nebo poruchy.

Pro provedení provozní revize je třeba doložit: zprávu o výchozí revizi, zprávu o poslední provozní revizi, zprávu o ostatních revizích na souvisejících zařízeních (revize TNS, apod.), protokol o kontrole kouřové cesty spotřebiče.

Zprávy o výchozí revizi se uchovávají po dobu životnosti plynového zařízení a provozní revize po dobu minimálně 6let.

Zpráva o revizi plynového zařízení obsahuje následující údaje:

název a sídlo organizace s přesným označením provozu, ve kterém byla revize provedena,
datum provedení revize, jméno a příjmení revizního technika a evidenční číslo jeho osvědčení,
druh revize (provozní - výchozí),
označení, druh a technické hodnoty revidovaného zařízení,
údaje o provedeném měření a vyzkoušení zařízení, včetně výrobních nebo evidenčních čísel použitých měřících přístrojů,
zjištěné závady a nedostatky, jejich závažnost z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu zařízení,
návrh opatření a lhůt k odstranění zjištěných závad a nedostatků,
údaje o odstranění závad zjištěných při předchozí revizi, popřípadě při kontrole zařízení,
celkové zhodnocení revidovaného zařízení z hlediska bezpečnosti, provozní schopnosti a požární ochrany,
podpis a otisk razítka revizního technika, v případě, že revizi provedla oprávněná organizace, její název a číslo oprávnění.

Revize smí provádět pouze revizní technik, který je přezkoušen k odborné způsobilosti v oblasti plynových zařízení, má patřičné osvědčení vydané inspektorátem (TIČR), ve kterém je vyznačen druh a rozsah způsobilosti. Revizní technik plynových zařízení získává druh osvědčení bez omezení nebo může omezit požadovaný rozsah svého osvědčení pouze na některé plyny nebo zařízení.

Odborné prohlídky kotelen

Provozovatel kotelny je povinen zajistit ve lhůtě 1x za rok provádění odborných prohlídek nízkotlakých kotelen. Prohlídky vykonávají osoby, které ovládají předpisy pro provoz, obsluhu a údržbu kotelního zařízení, kotelny a předpisy související. Touto osobou může být tepelný technik, revizní technik kotlů. Ke každé prohlídce se vyhotoví písemný zápis.

Další případy kdy je nutno provést prohlídku: před uvedením kotelen do provozu, po každé generální opravě a rekonstrukci kotlů, při změně druhu paliva, u sezónního provozu před zahájením každé sezóny.

Při prohlídkách se zjišťuje stav: kotelny, vnější a vnitřní kotlů, zabezpečovacího zařízení, hořáků, čerpadel, nádrží, zařízení na úpravu vod, zauhlovacího a odpopílkovacího zařízení, kouřových kanálů a komínů.

Dokumenty, které je důležité mít k dispozici: provozní řád kotelny, návody k obsluze kotelního zařízení, požárně bezpečnostní předpisy kotelny, provozní deník kotelny.

Dále může být vyžadováno dle instalovaného zařízení: protokol o servisu kotlů, revizní zpráva elektrického zařízení, dokument o kalibraci detekčního systému úniku hořlavých plynu, záznamy pravidelných ročních kontrol plynového zařízení, provozní revize plynového zařízení, záznamy k revizím tlakových nádob stabilních.

Povinnosti provozovatele:

zajistit provoz kotelního zařízení v souladu s provozním řádem,
provádět preventivní a provozní údržbu kotelen a kontroly činnosti topičů,
zajistit, aby únikové cesty byly trvale volné a použitelné,
zajistit obsluhu kotlů odborně způsobilými pracovníky,
zajistit praktický zácvik, zkoušky a ověření znalostí topičů,
zajistit osobní ochranné pracovní prostředky,
označit dveře do kotelen bezpečnostní tabulkou s nápisem "KOTELNA - NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN",
odstraňovat závady a nedostatky,
zjišťovat přítomnost oxidu uhelnatého ve lhůtách a způsobem stanoveným provozním řádem,
uschovat provozní deník a zápisy o odborných prohlídkách kotelny po dobu nejméně tří let.

Podle vyhlášky č. 91/ 1993 Sb. rozdělujeme kotelny:

kotelny I. kategorie - kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW,

kotelny II. kategorie - kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW,

kotelny III. kategorie - kotelna se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a vyšší do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW a kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW.

Definice „nízkotlaká kotelna“:

Podle § 2 bodu d) vyhlášky č. 91/ 1993 Sb. je kotelnou: „Kotelna se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW.“

Příloha č. 12 odst. 12.1 Nařízení vlády č. 101/ 2005 Sb. uvádí: „Nízkotlakou kotelnou se rozumí objekt nebo část objektu, kde je umístěn alespoň jeden parní kotel s nejvyšším dovoleným přetlakem do 0,5 bar nebo teplovodní kotel s nejvyšší dovolenou teplotou do 110 °C, s jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším nebo kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větších než 100 kW, popřípadě další provozně související zařízení (dále jen „kotelna"). Kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW musí být zřízena v samostatném objektu nebo samostatné části objektu.“

Vyhláška a nařízení vlády se vztahuje na organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost a na jejich pracovníky při projektování, zřizování, umístění a provozu nízkotlakých kotelen.

Provozní řád kotelen

Organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost, které provozují kotle, jsou povinny vydat provozní řád kotelny, pro kotelnu s kotli na plynná paliva musí mít provozní řád náležitosti podle zvláštního předpisu. Součástí provozního řádu jsou návody k obsluze kotelního zařízení a provozní deník, do kterého se zapisují údaje v rozsahu a lhůtách stanovených v provozním řádu. Vyhláška předepisuje provozovateli mj. určit v provozním řádu, jakým způsobem bude obsluhována kotelna, tj. trvale nebo dočasně a stanoví odborně způsobilého pracovníka k obsluze kotelny (lidově topič). Odbornou způsobilost topiče definuje § 14 vyhlášky č. 91/ 1993 Sb.

Kotelny se zařízeními spalující pevná, plynná nebo kapalná paliva, případně využívající elektrickou energii jsou pracovišti, kterým je nutno věnovat pozornost z hlediska ochrany životů a zdraví osob, tedy je zejména nutné zajistit jejich bezpečný a spolehlivý provoz.